Naše mladší přípravka vyrazila na další turnajovou misi do vzdálenějšího Trenčína. Na začátku to vypadalo, že se to celé proprší a všechny předpovědi tomu napovídali. Nakonec si organizátor objednal roztrhání oblačnosti letadly. 🙂 Nic dalšího tak nebránilo pustit se do boje.

  • Hráči: Ondřej, Marián, Filip, Simon, Luca, Lukáš Pávek, Tomáš Wiess
  • Čas: 18 minut zápas
  • Míč: č.4
  • Formát: 4+1

Turnaj se hrál na 3 hřištích, které byly výrazně delší než je standard a to nám dělalo docela problémy. Trošku trpíme poslední dobou na fyzické problémy ať už po kondiční stránce, tak vzrůstově či věkově. Zde jsme zaostávali a řada soupeřů nám dělala problémy. Nově se na tom výrazně zaměříme.

Herní systém byl na 2 skupiny po 6 týmech, z kterého se pak postupovalo vždy do dalších 3 skupin dle umístění. V hlavní části nás čekal: Format Martin, známý soupeř Sparta Brno, Moravany nad Váhom, AS Trenčín a Janočko Academy Košice.

Průběžně jsme se zlepšovali a hledali optimální rozestavení, bohužel jsme prohráli první 4 zápasy a 1 zápas vyhráli. To nás posunulo do bojů o 9-12 místo. Zde jsme narazili opět na druhý tým AS Trenčín a Rimavskou Sobotu. Již jsme porážku neokusili a vybojovali tak na skvěle obsazeném turnaji 9. místo.

Hodnocení trenéra: Na začátku jsem určitě očekával lepší umístění a zejména herní pojetí. V prvních zápasech mě zklamalo zejména herní zaujetí některých hráčů, kteří v momentě negativně vyvíjejícího výsledku nemakali, nenabízeli se, situace neřešili tak jak umíme a svalovali chyby na druhé či se vymlouvali na nepřízeň jiných faktorů. Řadu míčů prohráváme bez soubojů a hodně věcí soupeři darujeme. Útočná řada je v našem případě velmi mladá (ročník 2011) a fyzicky tak to bylo dnes pro ni náročné. Je potřeba tak dbát rady trenérů a hrát chytře. Hráče učíme “přepínání” a až v posledních 3 zápasech jsem toto u týmu viděl. To je pozdě a pak samozřejmě nemůžeme na velkém hřišti uspět. Příliš velké mezery jsou pak pro obranu smrtící. Výrazně jsme v posledních zápase sáhli do změny, kdy se Ondra posunul do hry a Filip jako brankář. Musím říct, že oba přímo přeplnili moje očekávání. Bylo to skvělé oživení a určitě budeme ve změnách pokračovat.

Závěr: Jsem velmi pyšný na moje hráče, že za dobu naší spolupráce jsme posunuli jejich myšlení na takovou úroveň, že se pořád snaží o individuální provedení bez strachu z chyby. Našim hráčům prostě nevadí, že udělají chybu z kličky a náš tým obdrží gól. Naopak se nedostane pochvaly za odkopnutý míč či akt marnosti. Ano, pak se stane situace jako s týmem Košic, kdy je mačkáme, netrefíme prázdnou branku a oni ze 4 chyb a útoků dají 4 góly. Ano, to je daň za učení a za troufalost. Ale kdy jindy je to naučíme, v žácích už bude pozdě. Dneska si kluci nepamatují kolik se hrál první zápas natož co měli k obědu. Budou si pamatovat svoji kličku, svůj gól, housle soupeři, zidanovku nebo hlavičku. A proto hrajeme fotbal.

Děkuji rodičům za fandění, podporu a dovoz hráčů.